Elanor - EGJE
Okruh řešení
Dac = Danění do ciziny
popis okruhu řešení
Obsah
1 Základní charakteristika okruhu řešení „Dac“
1.3.1 Specifika vyslání do různých států
1.4.2 Kopie osoby pro daňovou kalkulačku
1.4.3 Mzdové výpočty za zúčtovací období
1.4.4 Odvod daně do ciziny, povinnosti zaměstnavatele
1.5 Ostatní vyslání (kromě CZ/SK)
1.5.1 Mzdové výpočty za zúčtovací období
1.5.2 Odvod daně do ciziny, povinnosti zaměstnavatele
2 Standardní řešení okruhu „Dac“
2.1 Dac01 – Přehled osob s výkonem práce v zahraničí mezi CZ/SK
2.2 Dac02 – Kurzy měn pro danění při vyslání mezi CZ/SK
2.3 Dac04 – Export dat ke zdanění na Slovensku
2.4 Dac05 – Export dat ke zdanění v České republice
2.5 Dac06 – Export daně z vyslání
2.6 Dac21 – Export dat ke zdanění v cizině - dodavatelsky (mimo CZ/SK, PL)
2.7 Dac21fpl – Export dat ke zdanění v Polsku.
2.8 Dac22 – Export dat ke zdanění v cizině vlastními silami (mimo CZ/SK)
3 Technologické poznámky a postupy pro uživatele
Okruh řešení Dac = Danění do ciziny řeší specifickou oblast mzdové problematiky, a to výpočet daní v případě vyslání zaměstnance k práci v cizině.
Při vyslání zaměstnance k práci do zahraničí v rámci činnosti zaměstnavatele (organizace) zaměstnanec stále podléhá řízení ze strany organizace. Ta si
- buď zřídí zahraniční pobočku s právní subjektivitou v tomto státě, pak se v případě vyslání většinou jedná o změnu pracoviště zaměstnance na jinou pobočku se samostatnou právní subjektivitou, což v EGJE znamená samostatnou organizaci.
- nebo práce v zahraničí řídí ze:
- službové provozovny a to do doby 6 měsíců po sobě jdoucích - v tom případě se organizace daňově neregistruje a daně se odvádějí v zemi sídle ORG ze všech příjmů
- stálé provozovny, kterou musí organizace zřídit a daňově zaregistrovat jako plátce daně, pokud činnost trvá více než 6 měsíců. Pak se z příjmů v zahraničí odvádí daň podle zahraničních předpisů na finanční orgány této země.
Pokud se zaměstnanec stane rezidentem (tj. při době pobytu nejméně 183 dnů), musí sám přiznat celoroční příjmy z veškeré své činnosti v tomto jiném státě formou daňového přiznání.
Při vyslání je tedy práce stále řízena organizací, se kterou má zaměstnanec podepsánu pracovní smlouvu či dohodnutu dohodu. Oproti tomu existuje dočasné přidělení zaměstnance jinému zaměstnavateli (tzv. pronájem pracovní síly), kde práce řídí jiná organizace, ale této problematice se v řešitelském okruhu Dac nevěnujeme.
Vyslání je příbuzná též problematika nařízené pracovní cesty do ciziny, kde zaměstnanec krátkodobě provádí určené úkoly. Nejedná se tedy o trvalejší výkon práce řízený zaměstnavatelem ze službové nebo stálé provozovny, případně ze zahraniční pobočky.
Při vyslání je většina úkonů prováděna podle legislativy státu vysílající organizace. Podstatné však je, a to je hlavním úkolem okruhu řešení Dac, že příjmy z výkonu práce na území druhého státu se daní právě do tohoto druhého státu. Přitom se daně počítají podle legislativy tohoto druhého státu a odvádějí se místním orgánům k tomuto účelu určeným.
Organizace se tak v cizině stává plátcem daně za své vyslané zaměstnance a to se všemi z toho plynoucími povinnostmi v otázkách registrace a vykazování.
Předpoklady:
Organizace (ze státu A) zřídí pro účely svého podnikání v zahraničí (stát B) zahraniční pobočku s právní subjektivitou nebo stálou provozovnu a z ní řídí své činnosti ve státě B.
Vyslaní zaměstnanci provádějí ve státě B práci, za kterou jsou odměňováni podle pravidel vysílající organizace ze státu A. Za tuto práci je zapotřebí odvést daň podle legislativy státu B a současně ji srazit zaměstnanci z jeho příjmů.
Neřešíme obecnou pracovní legislativu ve státě B (maximální doby, přestávky mezi směnami, příplatky, ani svátky v jiné dny než ve státě A).
Cíle:
Zabezpečit legislativní povinnost organizace v oblasti daní ve státě B jakožto plátce daně.
Řešení má pro různé státy různé varianty, a to i v závislosti na legislativě.
Společná je ale myšlenka odlišení práce v cizině od prací v tuzemsku. K tomu se využívá běžná metoda přiřazení práce na střediska a v tomto případě na střediska určené struktury číslo
38 = jiný stát zdanění.
V této struktuře si uživatel udržuje „střediska“, která odpovídají státům, do kterých jsou při vyslání svých zaměstnanců povinni odvádět daň z jejich příjmů. Jedná se o strukturu s jedinou hladinou a uživatelské kódy musejí vycházet z jednopoložkového číselníku stat_danení. Tento číselník obsahuje řešitelem definované hodnoty „CZ“ pro zdanění do České republiky (vyslání ze Slovenska) a „SK“ pro zdanění na Slovensko (vyslání z České republiky), ostatní hodnoty jsou uživatelsky zadávané.
Při zakládání struktury 38 a vyplňování jejich prvků na formuláři Str01 nezapomeňte na správné nastavení:
- struktura má jedinou hladinu s alfanumerickými hodnotami do délky 4 znaky,
- použití struktury pro MZDY a KMEN-PV.
EGJE pracuje a počítá mzdy pro osobu pouze pod jedinou legislativou. Proto zdanění příjmů za práci při vyslání do ciziny je nutno počítat buď mimo EGJE (ostatní státy kromě CZ/SK), nebo v EGJE na úrovni fiktivní osoby pod jinou legislativou (pro vyslání CZ/SK) – v podstatě se jedná o daňovou kalkulačku. Vypočtenou daň je pak zapotřebí v základní měně naimportovat jako SLM s IA 3401 (daň odeslaná jiným způsobem) osobě v základní legislativě. Ke správnému dokončení výpočtu mzdy u vyslaného pracovníka je tedy zapotřebí znát jeho daň do ciziny – teprve pak je výpočet mezd správně ukončen.
K tomu, aby výsledky výpočtu mezd byly korektní, proto EGJE postupuje následně:
- při existenci vstupu se strukturou 38 se zjistí, zda práce byla vykonána při vyslání do ciziny (např. PL),
- pokud se při danění nenajde vstupní SLM s IA 3401 (daň odvedená jiným způsobem) se střediskem PL struktury 38, výpočet mzdy je předčasně ukončen se statusem 2 (provedena příjmová bilance; výpočet mzdy však spočítá i pojištění); takovýto stav neumožňuje provést zaměstnanci výplatu,
- uživatel zadá či jinak pořídí vstupní SLM daně odvedené do ciziny (IA 3401 ale ve vlastní měně) se střediskem PL na struktuře 38,
- následující výpočet mzdy zjistí příjmy zdaněné do PL a současně již existuje daň odvedená do PL a doběhne standardně až do konce (status = 3).
EGJE je určen pro zpracování podle české a slovenské legislativy. Proto i řešení vyslání a zdanění za práce mezi těmito legislativami (státy) je řešeno celkem komfortně. Danění při vyslání do ostatních států je oproti tomu pouze na úrovni pořízení podkladů pro výpočet daně a následné zpětné promítnutí vypočtené daně do zúčtování příjmů zaměstnance.
V obou případech se ze základního PV ke zdanění do daňové kalkulačky přenáší pouze částka ke zdanění (většinou je základem daně), v některých případech i pojistné. Dokonce i v případě vyslání do CZ/SK se na osobě evidované pro počítání daně nepočítá nic, kromě této daně.
V případě vyslání do ciziny nastávají situace, kdy zdanění v cizině složky mezd podléhají různým způsobem, a to podle státu vyslání. Tuto situaci řešíme pomocí uživatelského nastavení a to uživatelem vyplňovanou započitatelností (formulář Slm02).
Hlavní zásadou je to, že daněné částky se zdaní buď "doma" nebo "v cizině".
EGJE podporuje legislativy CZ/SK a tedy i vyslání z ČR / SR. Pro účel variantního zdanění a jeho specifik vytvoříme řešitelské započitatelnosti:
DacCZ .. Specifika danění do ciziny při vyslání z České republiky,
DacSK .. Specifika danění do ciziny při vyslání ze Slovenska.
Tyto započitatelnosti řeší natvrdo definované případy, kdy je zaměstnanec vyslán k práci do ciziny, jeho odměny za práci jsou standardně nasměrovány ke zdanění do ciziny (typ_str=38), ale z nějakých důvodů (zejména legislativních) toto obecné nastavení pro určité SLM neplatí.
Příklad: Pro vyslání do Polska příspěvky zaměstnavatele na PF/ŽP podléhají danění v Polsku pouze v případě, že je ZAM vyslán do Polska na celý měsíc.
Zatím známe následující situace, které specificky upravují obecný princip zdanění do ciziny podle zařazení na typ_str = 38 (event. k poslednímu dni měsíce). Označme tato specifika kódem specifika:
N SLM nepodléhá zdanění v cizině ... tj. vždy je zabezpečeno zdanění ve vlastním státě zdanění,
C Daněná část SLM se zdaní v cizině jen v případě vyslání
na celý měsíc - vyhodnocuje se suma odpracovaných a neodpracovaných hodin
(!) vůči fondu pracovní doby v měsíci (IA 0002).
Zdanění v cizině však podléhá ta částka, která by se zdaňovala podle domácí
legislativy (např. při částečně od daně osvobozených SLM jen částka ke
zdanění).
D Zúčtovaná částka SLM se zdaní v cizině jen v případě
vyslání na celý měsíc - vyhodnocuje se suma odpracovaných a neodpracovaných
hodin (!) vůči fondu pracovní doby v měsíci (IA 0002).
Zdanění v cizině však podléhá celá zúčtovaná částka bez ohledu na domácí
legislativu, tj. i ta část zúčtované částky SLM, které doma dani
nepodléhá (např. při částečně od daně osvobozených SLM celá částka nebo pokud
SLM vůbec dani nepodléhá)
Znamená to tedy, že program výpočtu mzdy složku mzdy s vyplněným státem zdanění ještě před vlastním zpracování daní vyhodnotí podle
- podle státu vyslání (zdanění)
- podle aktuálního zařazení SLM v číselníku započitatelnosti DacCZ, případně DacSK
- případně podle dalších podmínek (např. doba vyslání v měsíci)
a případně změní stát zdanění na „domácí“
Započitatelnosti DacCZ/DacSK musí obsahovat skupiny započitatelnosti s názvem, ze kterého se odvodí stát zdanění pro vyhodnocení a kód specifika. Názvy skupin SLM tak mají tvar
<stát zdanění>"-"<kód specifika>
tedy např. SK-N nebo PL-C či PL-D.
Pro vyslání z České nebo Slovenské republiky jsou některé skupiny zadávány Elanorem, pro ostatní případy si skupiny definuje uživatel, podle uvedeného pravidla, případě podle vzoru Elanoru. Ve všech případech je ale zapotřebí do skupin zařadit patřičné SLM, to už závisí na konkrétních podmínkách uživatele. Pro správnou funkčnost stačí SLM do skupiny zařadit, další položky (druh doby, zápočty částek, …¨) jsou již nepodstatné.
Jedná se o vyslání zaměstnance
- ze správní jednotky s českou legislativou na Slovensko nebo
- ze správní jednotky se slovenskou legislativou do České republiky
Pro lepší orientaci budeme dále uvádět pod písmenem „A“ stranu vysílající (…) a pod písmenem „B“ pak stranu, kde je vyslání realizováno a kam jsou odváděny daně.
Správní jednotka a správní oddíl / B
Při vyslání typu CZ/SK je zapotřebí k PV zaměstnance (z „A“), který je vyslán k práci v cizině, vytvořit novou osobu v prostředí „B“. Zaměstnanec – PV/B bude sloužit jen jako zdroj pro daňovou kalkulačku.
Aby toto bylo možné, je nutno, aby bylo v EGJE vytvořeno prostředí typu „B“, tj. správní jednotka s legislativou „B“ a navíc s IČO jiným než je v „A“ (+ jeho správní oddíl). Je možno využít již existující SJ typu B, spíše je však doporučeno vytvořit si samostatnou fiktivní SJ, která bude obsahovat pouze data pro daňovou kalkulačku.
Typy zaměstnání Tza01
Pro vyslání je vhodné si definovat speciální typ zaměstnání na formuláři Tza01, kde bude zadáno
- režim práce s kalendářem = fondový
- platí pojištění na SZ / SP= Ne
- platí pojištění na ZP = Ne
- daňový rezident - dle převažujícího stavu Ne/Ano
- složka mzdy pro dobírku = SLM s IA 4414
Konverze měn CZK/EUR
Výpočty nad PV/A a nad PV/B probíhají v různých měnách. Proto při převodu dat mezi nimi je zapotřebí provést konverzi měn. K tomuto účelu je pro každé zúčtovací období určen konverzní kurz, který se používá pro export CZ/SK i pro inverzní export vypočtené daně SK/CZ. Konverzní kurzy se zadávají na formuláři Dac02 - Kurzy měn pro danění v CZ/SK.
Částky evidujte podle kurzu vyhlašovaného příslušnou bankou. Pozor na to, že české kurzy jsou vyhlašovány ve smyslu "zaplatíte 28 CZK za 1 €", kdežto slovenské kurzy v podstatě číselně shodně ale ve smyslu "dostanete 28 CZK za 1€". V exportech z CZ vyslání do SK (Dac04) se tedy částka pro daňovou kalkulačku v CZK dělí vyhlašovaným kurzem. Naproti tomu v exportech z SK vyslání do CZ (Dac05) se tedy částka pro daňovou kalkulačku v CZK násobí vyhlašovaným kurzem.
Osoba PV/B slouží jen pro daně. Pojištění zaměstnance se však v naprosté většině případů počítá bez rozlišení států, a to na základním PV/A. Evidence PV/B proto musí být nastavena tak, aby se nepočítalo pojištění. Tato osoba nebude mít žádné trvalé vstupní SLM typu tarifu, protože veškerá data pro danění budou pořízena či importována formou přidanění s případnými doplňky pro účely výkaznictví ve státě B. Jako SLM pro zúčtovanou dobírku bude mít SLM s IA 4414.
Vytvoření PV/B z evidence PV/A není automatizováno. EGJE však obsahuje nástroje, které poměrně snadno dovolí kopii PA/B vytvořit. Jedná se o formulář / průvodce Opv05 s využitím vzoru položek zaevidovaných na formuláři Tza01 (viz výše).
Kopie PV/A do SJ/B provádíte na formuláři Opv05, který je známý ze zadávání nových osob a PV. Jestliže na vstupní obrazovce tohoto formuláře zadáte správní oddíl (SO) ze správní jednotky s jiným IČO, pak dostáváte k dispozici i tlačítko „Zadat osobu jako kopii“. Pokud pak nad některým existujícím PV ze střední části formuláře stisknete toto tlačítko, založí se na SO/B nová osoba, která bude mít překopírovaná osobní data z dat osoby PV/A. Dále postupujte standardním způsobem, tj. volbou typu zaměstnání, kde si volíte vzor pro tento účel zaevidovaný na formuláři Tza01, a dále pak zadáním dalších mzdových dat; pozor: nezadávejte žádné tarify.
Ani tímto kopírovacím postupem není zaevidována vzájemná vazba mezi PV/A a PV/B. Toho docílíte v evidenci PV/A na formuláři Dan01 [CZ] v položce "Identifikace osoby pro danění při vyslání na Slovensko", případně na formuláři Das01 [SK] "Identifikace osoby pro danění při vyslání do České republiky". Při editaci se zde nabízí osoby se stejným rodným číslem (kromě osoby, které se identifikace zadává).
Pro účely personálních sestav je vhodné kopii PV pro daňové výpočty vyřadit z evidenčního stavu.
Výpočet mzdy bez zadání daně odváděné do ciziny
V první fázi se nad PV/A provádí běžný výpočet mzdy z formuláře Vyp01 (individuální) nebo Vyp02 (hromadný). Program výpočtu mzdy zjišťuje, zda mezi vstupními údaji (Opv01, Opv02, Dcm01, Vyp01 zál. Ext.vstupy) není nějaký se střediskem struktury 38, které neodpovídá legislativě PV/A.
Jestliže není, pak výpočet doběhne obvyklým způsobem.
Pokud však existuje „38“ a zároveň neexistuje daň odvedená jiným způsobem (IA 3401) se stejnou „38“ (se stejnou hodnotou, tj. zemí výkonu práce),
-
vytvoří se pro každý stát vyslání základna mezd pro zdanění
v cizině a to jako SLM s
IA 3411 = Základ daně zaplacené v cizině (v měně /A);
částka je součtem všech částek, které vznikly ze vstupů s „38“ z této země
a podléhají dani
- základny s IA 3411 již nejsou součástí danění podle legislativy A, v základní legislativě jsou daněny jen ty SLM, které mají zdroj v zemi A!
- výpočet je předčasně ukončen s hlášením „Je zadána práce se zdaněním do ciziny - ZADEJTE daň odváděnou do této ciziny“
Kontrola stavu dat
Pro kontrolu dat je určen formulář Dac01 - Přehled osob s výkonem práce v zahraničí (CZ/SK) za období, kde máte přehled o PV/A se zadanými vstupy z vyslání a současně existenci propojení na PV/B a navíc i stav výpočtu PV/A.
Export dat ke zdanění A -> B
Data mezi A ->B se přenášejí pomocí dávkového exportu z A a importu dávky základen danění (přidanění), případně i pojistného do B. Proto tuto akci spusťte teprve, až když máte dopočteny všechny výpočty mezd bez zadání daně odváděné do ciziny.
Import přidanění do daňové kalkulačky
Jak bylo uvedeno výše, je PV/B určený pouze pro výpočet daně a nesmí bez zadání vstupu k přidanění generovat žádný smysluplný výsledek; vše zůstává nulové. Praktické je pro tento PV/B použít status_v s hodnotou 2 = počítat mzdu pouze když je pořízen nějaký vstup.
Import se provádí standardními importními prostředky Vst10/11.
Daňová kalkulačka
Jako daňová kalkulačka slouží standardní výpočetní program mezd Vyp01 (individuální) nebo Vyp02 (hromadný), který nad PV/B provádí výpočet mezd na základě zadaných dat – mělo by to být přidanění + další SLM podle potřeb výkaznictví v legislativě B. Výpočet je prováděn v měně /B. Částka k výplatě by měla být směřována na SLM s IA 4414.
Export daně odváděné v cizině B -> A
Po provedení výpočtu daně je nutno vypočtenou daň z PV/B po konverzi kurzu převést ke sražení zaměstnanci, tj. na PV/A. Opět se jedná o dávkovou akci, která vyexportuje vypočtené daně do souboru, který se následně importuje na PV/A. Export obsahuje
- identifikaci základního vyslaného PV (Dan01/Das01) „původní OSCPV“
- částku daně v měně /B,
- částku přepočtenou na měnu /A. Teprve tato částka v měně /A slouží jako vstup do závěrečného výpočtu daně PV/A jako SLM s IA 3401.
Import vypočtené daně
Vypočtené a vyexportované daně se do zpracování na PV/A importují obvyklým standardním importem Vst10/11. V definici dávky se však musí nakonfigurovat,
- data se importují pod SLM s IA 3401
- že daně jsou ze státu zdanění B či A, tj. musí se zadat typ struktury 38 a hodnota
SK pro vyslání z ČR do SR
CZ pro vyslání ze SR do ČR
Importuje se částka daně přepočtená na základní měnu /A
Výpočet mzdy se zadanou daní odváděnou do ciziny
Po importu daně pro PV/A v základní měně a s příslušnou hodnotou střediska struktury 38 se provádí běžný výpočet mzdy a to individuálně na Vyp01 nebo hromadně (např. s výběrem nad nedopočtenými PV/A) na Vyp01 nebo Vyp02.
Protože při výpočtu mzdy program nalezne jak základnu pro danění v cizině („38“), tak i daň se stejnou hodnotou „38“, doběhne až do konce a zaměstnanci srazí daň odváděnou do ciziny v přepočtu na základní měnu /A.
Tím je zpracování mezd zaměstnanců ukončeno.
Při výpočtu mzdy jsou prováděny kontroly s následnými chybovými hlášeními
VYP580 – Je zadána práce se zdaněním do ciziny <stát zdanění> - ZADEJTE daň odváděnou do této ciziny
Základní FATAL hlášení, kdy se zjistilo, že sice existuje příjem z vyslání do ciziny, ale není zadána příslušná daň pomocí SLM s IA 3401
VYP580a – Zadány vstupy se zdaněním do ciziny <stát danění> a přitom osoba nemá tuto cizinu přiřazenu
Upozornění, že byly zadány vstupy z vyslání do ciziny (pomocí struktury 38), ale PV nemá na formuláři Opv01 zadáno, že je vyslán do ciziny (opět strukturou 38).
VYP580b – Je požadováno zdanění do CZ/SK a přitom na formuláři Dan01/Das01 není zadána osoba pro zdanění v cizině (daňová kalkulačka)
Při vzájemném vyslání mezi ČR a SR se provádí kontrola, zda je na daňových formulářích Dan01 / Das01 evidována osoba, na které se bude počítat daň (vzájemná vazba pro přenos dat; výběr podle rodného čísla)
Daně vypočtené na SJ/B a jejích SO lze standardně odvést finančním orgánům ve státě B. Musí však být na SJ/B nakonfigurována pomocí formuláře Ban02 bankovní cesta pro platby daně. Běžným způsobem se provede mzdová uzávěrka na Vyp02 a daňová data jsou nachystána na export některým z exportních formulářů Banxx (podle typu příjemce).
Obdobně lze provádět i tvorbu povinných hlášení z oblasti daní.
Např. pro vyslání z ČR do SR se jedná o:
Das02 – Potvrzení o příjmech
Das03 – Mzdový list
Das07 – Měsíční přehled o sražených zálohách na daň (včetně exportu ve stanoveném formátu)
Pro vyslání ze SR do ČR se jedná o
Dan02 – Potvrzení o příjmech
Dan03 – Mzdový list
V případě vyslání do jiného státu než je CZ/SK již EGJE neposkytuje daňovou kalkulačku, omezuje se pouze na:
-
odlišení vstupů z vyslání (typ struktury 38)
–> viz výše,
-
zabezpečení korektnosti výpočtu mzdy (musí být zadána vypočtená daň ze
státu vyslání)
–> viz výše,
- export podkladů pro zdanění,
- import vypočtené daně.
Pro tato vyslání ze státu A do státu B se používá jednotný dávkový export podkladů pro danění a jednotný dávkový import vypočtené daně. Z pohledu EGJE se nepoužijí konverzní kurzy potřebných měn, to si již zabezpečuje daňová kalkulačka.
Daňová kalkulačka je v tomto případě představována
- službou dodavatele, který vlastními silami a softwarem zabezpečí veškeré potřebné výpočty (včetně konverze kurzů) a další činnosti včetně vyžadovaného výkaznictví nebo
- výpočty v programech typu MS Excel, kde se pomocí vzorců provedou potřebně kurzové přepočty a vlastní výpočty daní státu B.
EGJE se tedy omezuje na export podkladů a import vypočtené daně. Oproti řešení pro vyslání typu CZ/SK se neprovádí vytvoření osoby pro daňovou kalkulačku a tím pádem ani s tím spojené činnosti v nastavení (speciální správní jednotka, Tza01, …).
Výpočet mzdy bez zadání daně odváděné do ciziny (shodně s vysláním mezi CZ/SK)
V první fázi se nad PV/A provádí běžný výpočet mzdy z formuláře Vyp01 (individuální) nebo Vyp02 (hromadný). Program výpočtu mzdy zjišťuje, zda mezi vstupními údaji (Opv01, Opv02, Dcm01, Vyp01 zál. Ext.vstupy) není nějaký se střediskem struktury 38, které neodpovídá legislativě PV/A.
Jestliže není, pak výpočet doběhne obvyklým způsobem.
Pokud však existuje „38“ a zároveň neexistuje daň odvedená jiným způsobem (IA 3401) se stejnou „38“ (se stejnou hodnotou, tj. zemí výkonu práce),
-
vytvoří se pro každý stát vyslání základna mezd pro zdanění
v cizině a to jako SLM s
IA 3411 = Základ daně zaplacené v cizině (v měně /A);
částka je součtem všech částek, které vznikly ze vstupů s „38“ z této země
a podléhají dani
- základny s IA 3411 již nejsou součástí danění podle legislativy A, v základní legislativě jsou daněny jen ty SLM, které mají zdroj v zemi A!
- výpočet je předčasně ukončen s hlášením „Je zadána práce se zdaněním do ciziny - ZADEJTE daň odváděnou do této ciziny“
Export dat ke zdanění A -> B
Data mezi A ->B se přenášejí pomocí dávkového exportu z A a importu dávky základen danění (přidanění) případně i pojistného do B. Proto tuto akci spusťte teprve, až když máte dopočteny všechny výpočty mezd bez zadání daně odváděné do ciziny.
Pro každý stát danění je určen speciální export, který zabezpečuje potřebná data pro výpočet daně ve státě B.
Daňová kalkulačka
Jak je uvedeno výše, není daňová kalkulačka v tomto případě součástí EGJE.
Import vypočtené daně (shodně s vysláním mezi CZ/SK)
Vypočtené a vyexportované daně se do zpracování na PV/A importují obvyklým standardním importem Vst10/11. V definici dávky se však musí nakonfigurovat,
- data se importují pod SLM s IA 3401
- že daně jsou ze státu zdanění B či A, tj. musí se zadat typ struktury 38 a hodnota
SK pro vyslání z ČR do SR
CZ pro vyslání ze SR do ČR
Importuje se částka daně přepočtená na základní měnu /A.
Výpočet mzdy se zadanou daní odváděnou do ciziny (shodně s vysláním mezi CZ/SK)
Po importu daně pro PV/A v základní měně a s příslušnou hodnotou střediska struktury 38 se provádí běžný výpočet mzdy a to individuálně na Vyp01 nebo hromadně (např. s výběrem na nedopočtenými PV/A) nad Vyp01 nebo Vyp02.
Protože při výpočtu mzdu program nalezne jak základnu pro danění v cizině („38“), tak i daň se stejnou hodnotou „38“, doběhne až do konce a zaměstnanci srazí daň odváděnou do ciziny v přepočtu na základní měnu /A.
Tím je zpracování mezd zaměstnanců ukončeno.
Odvod daně do ciziny B není součástí řešení v EGJE.
Rovněž tak nejsou v EGJE automatizovány povinnosti zaměstnavatele v roli plátce daně vůči finančním orgánům státu B.
V následující tabulce je uveden seznam objektů zařazených do okruhu „Dac“. V prvním sloupci je kód objektu, ve druhém označení druhu objektu (F = formulář, P = proces, E = export, S = sestava). Třetí sloupec popisuje obsah objektu.
Tabulka objektů
Kód Objektu |
Typ |
Název objektu |
F |
Přehled osob s výkonem práce v zahraničí mezi CZ/SK |
|
Dac02 |
F |
Kurzy měn pro danění při vyslání mezi CZ/SK |
Dac04 |
E |
Export dat ke zdanění na Slovensku |
Dac05 |
E |
Export dat ke zdanění v České republice |
Dac06 |
E |
Export daně z vyslání |
Dac21 |
E |
Export dat ke zdanění v cizině - dodavatelsky (mimo CZ/SK, PL) |
Dac21fpl |
E |
Export dat ke zdanění v Polsku |
Dac22 |
E |
Export dat ke zdanění v cizině vlastními silami (mimo CZ/SK) |
Formulář slouží jako přehled zaměstnanců, kteří v nastaveném zúčtovacím období mají vykázáno vyslání k práci do zahraničí (pomocí struktury 38). Na formuláři se objevuje i stav výpočtu zaměstnance za uvedené období a pro vyslání mezi ČR a SR důležité propojení mezi základní osobou zaměstnance, který byl vyslán k výkonu práce do zahraničí a evidovanou osobou pro "daňovou kalkulačku", tj. osobou, které se počítají daně pouze za práci v zahraničí.
Pro kurzy měn použitých v rámci vyslání k práci do ciziny a to jen pro vzájemný vztah mezi ČR a SR je vytvořena samostatná evidence konverzních kurzů a to po SJ a za období. Data nejsou automaticky nastavována z internetu jako v evidenci na Adm24 (denní, pro všechny státy).
Uvedený kurz slouží pro přepočet ze základní měny (CZK, EUR) na měnu ve které se počítá daň vyslaných pracovníků (EUR, CZK) a rovněž slouží pro přepočet výsledné daně zpět do základní měny (CZK, EUR).
Částky evidujte podle kurzu vyhlašovaného příslušnou bankou. Pozor na to, že české kurzy jsou vyhlašovány ve smyslu "zaplatíte 28 CZK za 1 €", kdežto slovenské kurzy v podstatě číselně shodně ale ve smyslu "dostanete 28 CZK za 1€". V exportech z CZ vyslání do SK (Dac04) se tedy částka pro daňovou kalkulačku v CZK dělí vyhlašovaným kurzem. Naproti tomu v exportech z SK vyslání do CZ (Dac05) se tedy částka pro daňovou kalkulačku v CZK násobí vyhlašovaným kurzem.
Export dat potřebných ke zdanění při vyslání k výkonu práce z ČR na Slovensko (výpočet proběhne v "daňové kalkulačce" EGJE, tj. na SJ k tomu určené a na osobě k tomu vytvořené).
Exportují se data zaměstnanců, kteří mají zaevidováno vyslání k výkonu práce na Slovensko, tj. data se strukturou 38 s hodnotou "SK" a současně mají proveden výpočet ve stavu 2 = provedena časová a příjmová bilance (v tomto stavu mají vypočteny podklady pro danění). Při exportu se mění oscpv zaměstnance na "Identifikace osoby pro danění při vyslání na Slovensko" pro daňovou kalkulačku (viz Dan01, Dac01).
Předává se částka ke zdanění (bude ve formě přidanění) a částky pojištění na sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance, které podle slovenské legislativy snižují základ daně při jejím výpočtu. Částky jsou přepočteny z českých korun (CZK) na eura (EUR) podle konverzního kurzu evidovaného pro zadávané období na speciálním formuláři Dac02.
Export dat potřebných ke zdanění při vyslání k výkonu práce ze Slovenska do ČR (výpočet proběhne v "daňové kalkulačce" EGJE, tj. na SJ k tomu určené a na osobě k tomu vytvořené).
Exportují se data zaměstnanců, kteří mají zaevidováno vyslání k výkonu práce do ČR, tj. data se strukturou 38 s hodnotou "CZ" a současně mají proveden výpočet ve stavu 2 = provedena časová a příjmová bilance (v tomto stavu mají vypočteny podklady pro danění). Při exportu se mění oscpv zaměstnance na "Identifikace osoby pro danění při vyslání do České republiky" pro daňovou kalkulačku (viz Dan01, Dac01).
Předává se částka ke zdanění (bude ve formě přidanění) zaměstnance, která bude podle české legislativy automaticky navýšena na superhrubou mzdu. Částky jsou přepočteny z eura (EUR) na české koruny (CZK) na podle konverzního kurzu evidovaného pro zadávané období na speciálním formuláři Dac02.
Vypočtená daň z daňové kalkulačky při vyslání mezi CZ/SK je vyexportována pro zpracování mezd vyslaného zaměstnance přímo v databázi EGJE. Součástí exportu je i záměna OSCPV a konverze částek na základní měnu.
Export potřebných dat ke zdanění v daňové kalkulačce; bez přepočtu částek z vlastní měny na cizí. Daně počítá dodavatelská firma, proto se volí jednodušší způsob exportu (jeden řádek záhlaví a pak data). Soubor vzniká za všechny potřebné zaměstnance se zadaným IČO.
Výstupní formát = MS Excel ve starším formátu xls.
Export potřebných dat ke zdanění v daňové kalkulačce; bez přepočtu částek z vlastní měny na cizí se specialitami polské legislativy. Částka k danění je snížena o pojistné zaměstnance na SZ a ZP. Daně počítá dodavatelská firma, proto se volí jednodušší způsob exportu (jeden řádek záhlaví a pak data). Soubor vzniká za všechny potřebné zaměstnance se zadaným IČO.
Výstupní formát = MS Excel ve starším formátu xls.
Export potřebných dat ke zdanění v daňové kalkulačce, kterou si dělá uživatel sám; bez přepočtu částek z vlastní měny na cizí. Volí se exportní formát MS Excel xlsx, který spolehlivě umožní následný import i při použití vzorců pro kalkulaci. Soubor pak lze importovat pomocí Vst10/Vst11
Seznam přístupných částí dokumentace je zde.